Archívy autora: Citizen

Ako ďalej ? (3.časť)

Ako ďalej ?         (3.časť)

 

Jako další potenciálně traumatogenní situací je pak sdělování informací. Přístup, kdy se pacientovi nebo jeho rodině necitlivě sděluje „holá pravda“, někdy na chodbě nemocnice nebo mezi dveřmi vyšetřovny, je hrubě necitlivý a může zúčastněné traumatizovat. Často k tomu dochází také proto, že se lékař prostě chce vyhnout silně emočně nabité situaci. Podle Héberta může mít špatně zvládnuté informování pro pacienta devastující následky, a to i v případech, kdy jsou podány informace pravdivé. Zejména tehdy, pokud informování „probíhá příliš ve spěchu, ve špatném načasování a nevhodném prostoru, bez ohledu na pacientův stav a jeho skutečné potřeby a obavy.“ Pokračovať v čítaní

Email this to someonePrint this pageShare on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+

Ako ďalej ? (2.časť)

Ako ďalej ?         (2.časť)

 

Nezpracovaná psychická krize může být zdrojem budoucího rozvoje posttraumatické stresové poruchy. Psychotrauma však může být způsobeno také samotným způsobem léčby pacienta. Iatrogenní traumatizace pacienta během jeho léčby je velkým etickým problémem, který však dosud zůstává jaksi v pozadí etických úvah, i když podle Honzáka (1997) Mezinárodní společnost pro prevenci iatrogenních komplikací dnes prosazuje širší pojetí pojmu poškozování pacientů. Do něho zahrnuje například důsledky komplikací v celém zdravotnickém systému na pacienta, ale také špatnou komunikaci s pacientem. Tento problém je však nesnadné uchopit z několika důvodů. Jednou z hlavních příčin je samotná definice psychotraumatu. Psychotrauma má velmi mnoho projevů a často překračuje diagnostický rámec posttraumatické stresové poruchy. Podle Y.Lucké a L.Kobrleho k traumatu dochází v případě existence takového vnějšího stimulu, který evokuje extrémní horor a šok, zahrnuje bezprostřední prožití ohrožení života nebo tělesné a/nebo psychické integrity, přináší pocity bezmoci, nemožnosti uniknout, nesrozumitelnosti. Reakce organismu je důležitější než stimul, který ji způsobuje, tedy podobně jako u psychické krize záleží na naší interpretaci, pokud vnímáme stimul oproti ostatním jako traumatogenní. Faktory, které dále ovlivňují trauma, jsou délka, intenzita a frekvence traumatické události (některá traumata tudíž nevznikají po doslova hororových zážitcích, ale po opakujících se zážitcích s o něco slabší intenzitou), dále jednotlivec, tj. jeho osobnost a životní kontext, traumatické zkušenosti z minulosti, naučené dovednosti zvládání traumatogenních situací, dostupné vnitřní a vnější zdroje a sebedůvěra. Pokračovať v čítaní

Email this to someonePrint this pageShare on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+

Ako ďalej ? (1.časť)

Ako ďalej ?         (1.časť)

 

V prvej, úvodnej časti som napísal, že bude ešte horšie. A v tejto časti  si ukážeme, že bude horšie v každom ohľade.

   Zdravotníctvo, ako každý rezort, je závislé na viacerých zdrojoch a späté rôznymi väzbami s inými rezortmi a oblasťami. Jeho chod závisí v prvom rade od dobre fungujúcej ekonomiky, vedy, školstva, sociálnej oblasti a rozumnej legislatívy. Všetky spomínané zložky, ovplyvňujúce sa navzájom, musia mať víziu do budúcnosti, ako samy o sebe, tak aj vo vzájomných súvislostiach, ako celok. Že každá z týchto zložiek na Slovensku víziu postráda, je faktom a súčasne výsledkom „práce“ jednotlivých ministrov. Pokračovať v čítaní

Email this to someonePrint this pageShare on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+

Môj život s myopatiou (8.časť)

Môj život s myopatiou (8.časť)

 

Hlboko do vrecka

   Na odporučenie MUDr. Daňa som sa znova objednal na funkčné vyšetrenie ciev dolných končatín k MUDr. Horákovi. Doktor Horák vykonával ultrasonografické vyšetrenie na dvoch pracoviskách. Jedno pracovisko má v mieste bydliska, v dedinke Lednické Rovne, druhé pracovisko, v ktorom ordinuje jeden krát do týždňa, je v poliklinike blízkeho okresného mesta Ilava. V mieste prvom sú kratšie čakacie lehoty – niekoľko týždňov, v mieste druhom sú čakacie lehoty niekoľko mesiacov. Preto som sa telefonicky objednal do Lednických Rovní. V určený deň som sa dostavil k lekárovi, ale čakalo ma prekvapenie. Keď som sa dostal na rad, sestra mi oznámila, že pán doktor nemá zmluvu so Všeobecnou zdravotnou poisťovňou, a treba zaplatiť v hotovosti 15,-€. Od roku 2008 som bol prakticky bez práce, úspory sa míňali, môj zdravotný stav sa nezlepšoval, práve naopak, a vyhliadky na získanie zamestnania boli v takejto situácii mizivé. Tak vravím sestre, že peniaze nemám. Sestra:„To nevadí, prídete, keď budete mať peniaze“. Pokračovať v čítaní

Email this to someonePrint this pageShare on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+

Fenomén bolesti (10.časť)

Fenomén bolesti         (10.časť)

 

Invazívne postupy

INVAZÍVNE POSTUPY V LIEČBE BOLESTI  

Invazívne postupy liečby bolesti sa využívajú pri nedostatočnom účinku medikamentóznej liečby, alebo v niektorých špecifických indikáciách. Ide o postupy anestetické (reverzibilné, okrem neurolytických blokov) a neurochirurgické – ablačné (ireverzibilné). Tieto postupy sú finančne nákladnejšie, spojené s vyšším výskytom nežiadúcich účinkov (infekcia, neurologické poškodenie), môže ich robiť len špecialista (anesteziológ, neurochirurg) a vyžadujú starostlivé monitorovanie vedľajších účinkov. Pokračovať v čítaní

Email this to someonePrint this pageShare on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+

Fenomén bolesti (9.časť)

Fenomén bolesti         (9.časť)

 

Morfín

 

PRINCÍPY POUŽITIA MORFÍNU PRI NÁDOROVEJ BOLESTI

  1. Preferuje sa perorálna aplikačná cesta morfínu. Ideálne je mať k dispozícii obe formy: rýchlo sa uvoľňujúcu (na titráciu dávky) a riadene uvoľňovanú (na udržiavaciu liečbu).
  2. Najjednoduchším postupom pri titrácii dávky je používať dávky rýchlo sa uvoľňujúceho morfínu (Sevredol 10, 20 mg alebo magistraliter pripraveného vodného roztoku morfínu) v 4-hodinovom dávkovacom režime. Pri objavení sa náhlej tzv. „prelomovej“ bolesti použiť ako prídatné tie isté dávky (napr. aj každú hodinu). Celkovú dennú dávku je potrebné denne vyhodnocovať so zohľadnením počtu prídatných dávok.

Pokračovať v čítaní

Email this to someonePrint this pageShare on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+

Fenomén bolesti (8.časť)

Fenomén bolesti         (8.časť)

 

Nádorová bolesť

 

   NÁDOROVÁ BOLESŤ A MOŽNOSTI JEJ TÍŠENIA

PRÍČINA BOLESTI

65-85 % pacientov s pokročilým nádorovým ochorením má bolesť priamo vyvolanú nádorom a jeho metastázami. 15-25 % bolestí je následkom operácie, chemoterapie či rádioterapie. 3-10 % bolestí je bez vzťahu k rakovine a jej liečbe. 80 % pacientov má viac ako jednu bolesť, 34 % pacientov má viac ako štyri druhy bolesti rozličnej lokalizácie. Primárne tumory prsníka a prostaty, ktoré bežne metastazujú do kostí, majú až 60-80 % incidenciu bolesti. Kým pri solídnych tumoroch má bolesť menej ako 15 % pacientov, v terminálnom štádiu pri diseminácii tumoru uvádza bolesť vyžadujúcu liečbu viac ako 80 % pacientov. Pokračovať v čítaní

Email this to someonePrint this pageShare on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+