Môj život s myopatiou (11.časť)

Môj život s myopatiou (11.časť)

 

Pooperačné bolesti (pokračovanie)

   Jedním z možných nežádoucích důsledků strippingu vena saphena magna je poranění nervus saphenus. Následná subjektivní i objektivní ztráta senzitivního vnímání je nepříjemná. Incidence této komplikace může dosahovat hodnoty až 58%.

   Nervus saphenus je nejdelší kožní čistě senzitivní větev nervus femoralis. Ve femorálním trojúhelníku leží laterálně od stehenní tepny. V canalis adductorius kříží vpředu tepnu, aby se dostal na mediální stranu stehna. Proráží hlubokou fascii mezi m.gracilics a m.sartorius a v úrovni kolenního kloubu přichází do podkoží. Zde nerv leží většinou v blízkosti pod VSM a začíná se postupně oddělovat od žíly, která je uložena v podkožním tuku. Na mediálním okraji tibie je průběh společný s vena saphena magna. Jedna větev inervuje kůži mediální strany chodidla, jiná sleduje vena saphena magna a inervuje kůži nohy vzadu a mediálně. Porušení kožní citlivosti v oblasti inervace nervus saphenus je dobře známou komplikací po strippingu VSM. Ztráta citlivosti může být dočasná nebo trvalá, v závislosti na stupni poškození nervu. Lézie je důsledkem intimního vztahu nervus saphenus a vena saphena magna, a to nejen v oblasti kotníku. Výpadek senzitivity je přisuzován nechtěnému vytržení větve nervu, která se octne v blízkosti konce intraluminálního striperu.

   Poranění tohoto nervu se mnohdy nelze vyhnout ani pečlivou disekcí žíly v jejím průběhu, především v blízkosti vnitřního kotníku. V zájmu šetření nervus saphenus je možno vést incizi paralelně s průběhem velké sapheny. Pokud provádíme řez příčný, musíme proniknout podkožní tkání tupou preparací tak, aby nedošlo k poranění nervu s následnou tvorbou neuromů a tím k velmi nepříjemným parestéziím hřbetu nohy.

Výsledky anatomické studie n.saphenus

…Z výsledků je patrné, že statisticky významný rozdíl je v poloze nervu vůči žíle v oblasti distální třetiny bérce, kde leží před žilou na rozdíl od ostatních třetin bérce. Zde leží nervus saphenus za žilou. Toto je velmi závažné zjištění. Podle těsného vztahu mezi v.saphena magna a n.saphenus lze předpokládat větší nebo menší riziko morfologického a funkčního poškození n.saphenus.

   Při srovnání výsledků výskytu léze podle subjektivních pocitů pacienta nebyla nalezena statistická významnost stavu těsně po operaci a po půl roce. Funkční následky poškození nervus saphenus se významně liší teprve po 12 měsících od operace.

   Žilní onemocnění dolních končetin dnes patří k nejčastějším chorobám postihující lidskou populaci a má stále stoupající tendenci. V pozdějších stadiích je poměrně často příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti až invalidity s negativními socio-ekonomickými dopady pro pacienta i společnost. Jak bylo v této práci uvedeno, existují rozdílné postupy léčby tohoto onemocnění. Chirurgické zákroky na povrchovém žilním řečišti jsou v odborné, ale i laické veřejnosti pokládány za technicky poměrně nenáročné a zůstávají proto v podvědomí jako stín jiných, mnohem složitějších a elegantnějších výkonů. Snad právě proto dochází u těchto zákroků často k řadě komplikací. Jejich předcházení, ale hlavně jejich zvládnutí patří k základním kamenům lékařské profese. Stripping celé VSM by se měl provádět jen tehdy, když je jasně duplexem prokázaná kompletní insuficience v celé délce. Každý lékař musí znát své procento komplikací a hledat příčiny jejich vzniku. 7)

 7) Július Mazuch a kolektív – Chirurgické aspekty chronickej venóznej insuficiencie dolných končatín, Osveta 2006

 

VSM – vena saphena magna

VSP – vena saphena parva

varixy – vakovito rozšírené žily, kŕčové žily

chronická venózna insuficiencia – chronická žilová nedostatočnosť, slabosť, zlyhanie

perisafenózna disekcia – vypreparovanie tkanív okolo safény

kolaterála – pobočná cieva, cieva spojujúca vedľajšie vetvy

fosse route– priechod lekárskeho nástroja mimo priestor, do ktorého je zavádzaný

hematóm – krvný výron

ingvinálna časť – oblasť slabín

distálna časť – vzdialenejšia časť (od určitého miesta)

proximálna časť – bližšia časť (k určitému miestu)

mediálna časť – smerujúce k stredu, vnútorná časť

tibia – holenná kosť (píšťala)

tibiálna časť – časť na strane holennej kosti

parestézia – porucha citlivosti prejavujúca sa pocitom odlišným od kvality podnetu (napr. dotyk pociťovaný ako pálenie)

dyzestézia – porucha citlivosti

hypestézia – znížená citlivosť

anestézia – miestne znecitlivenie

lézia – poranenie,  poškodenie, porucha

in situ – v prirodzenej polohe, na pôvodnom mieste

ligatúra – spôsob uzavretia dutého orgánu (napr. cievy pri krvácaní) pomocou hodvábneho alebo iného vlákna, podviazanie cievy

crossestomia – podviazanie žilových prítokov ústiacich do VSM

refluxný bod – bod, v ktorom nastáva spätný tok krvi v žile

exstirpácia varikóznych konvolútov – chirurgické odstránenie varixov

incidencia – výskyt dvoch súčasných ochorení, na sebe nezávislých

retrográdny – spätný, opačný; v tomto prípade od rozkroku po členok

ortográdny – v tomto prípade smer zdola nahor (od členka k rozkroku)

lumen – priesvit cievy

tromboflebitida – zápal žíl, sprevádzaný tvorbou trombov upchávajúcich priesvit žily

flebotrombóza – žilná trombóza

peroperačný – počas operácie

neuróm – zhluk (nádor) nervový buniek

 

 

 

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená.