Revitalizácia umelej trávy a druhého ihriska

Športový areál je živý nezvyčajnou aktivitou. Výmenu umelej trávy sprevádza aj inštalácia umelej závlahy a postreku, ako aj množstvo iných drobnejších vecí, ktoré by mali spríjemniť tréningový proces a zápasy našich Dubnických futbalistov, od prípravok až po Áčko, ale aj skultúrniť celé prostredie pre diváka …

« 1 z 3 »

Email this to someonePrint this pageShare on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+

Ako ďalej ? (4.časť)

Ako ďalej ?         (4.časť)

 

   Rozkradnutý štátny rozpočet je príčinou zchátraných nemocníc, zlého pracovného prostredia a nízkych platov v zdravotníctve. Nečudo, že mnohí absolventi lekárskej fakulty aj starší lekári hľadajú uplatnenie v zahraničí.

http://domov.sme.sk/c/5720010/lekarov-tahaju-do-nemecka-agenti.html

https://www.aktuality.sk/clanok/278055/zacnu-sa-vracat-nasi-lekari-domov-v-nemecku-ich-je-viac-ako-tisic/ Pokračovať v čítaní

Email this to someonePrint this pageShare on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+

Môj život s myopatiou (11.časť)

Môj život s myopatiou (11.časť)

 

Pooperačné bolesti (pokračovanie)

   Jedním z možných nežádoucích důsledků strippingu vena saphena magna je poranění nervus saphenus. Následná subjektivní i objektivní ztráta senzitivního vnímání je nepříjemná. Incidence této komplikace může dosahovat hodnoty až 58%.

   Nervus saphenus je nejdelší kožní čistě senzitivní větev nervus femoralis. Ve femorálním trojúhelníku leží laterálně od stehenní tepny. V canalis adductorius kříží vpředu tepnu, aby se dostal na mediální stranu stehna. Proráží hlubokou fascii mezi m.gracilics a m.sartorius a v úrovni kolenního kloubu přichází do podkoží. Zde nerv leží většinou v blízkosti pod VSM a začíná se postupně oddělovat od žíly, která je uložena v podkožním tuku. Na mediálním okraji tibie je průběh společný s vena saphena magna. Jedna větev inervuje kůži mediální strany chodidla, jiná sleduje vena saphena magna a inervuje kůži nohy vzadu a mediálně. Porušení kožní citlivosti v oblasti inervace nervus saphenus je dobře známou komplikací po strippingu VSM. Ztráta citlivosti může být dočasná nebo trvalá, v závislosti na stupni poškození nervu. Lézie je důsledkem intimního vztahu nervus saphenus a vena saphena magna, a to nejen v oblasti kotníku. Výpadek senzitivity je přisuzován nechtěnému vytržení větve nervu, která se octne v blízkosti konce intraluminálního striperu. Pokračovať v čítaní

Email this to someonePrint this pageShare on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+

Môj život s myopatiou (10.časť)

Môj život s myopatiou (10.časť)

 

Pooperačné bolesti (pokračovanie)

Celú problematiku podrobne opisuje MUDr. Veverková:

   Záměrem chirurgické léčby městků dolních končetin je odstranění všech inkompetentních žil. Komplikace při operaci varixů dolních končetin jsou velmi zřídkavé. Velmi nepříjemnou, i když ne závažnou komplikací je pro pacienta poranění nervus saphenus při kompletním strippingu vena saphena magna. (pozn: Za závažnú komplikáciu sa považuje taká, ktorá by ohrozila život pacienta, alebo v budúcnosti znamenala obmedzenie funkčnosti končatiny alebo zapríčinila by závažnejšie komplikácie, akými sú tromboflebitída, flebotrombóza a pľúcna embólia. Pooperačné bolesti sú síce veľmi nepríjemné, ale nespôsobujú zníženie funkčnosti DK, aj keď dalo by sa diskutovať o tom, či každodenné neurologické bolesti znižujú funkčnosť orgánu, a akým spôsobom. Viac o tom v inej časti. ). O vhodnosti či nevhodnosti strippingu v.saphena magna a parva se stále diskutuje. V každém případě představuje velmi účinnou a celosvětově široce používanou metodu léčby. Pokračovať v čítaní

Email this to someonePrint this pageShare on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+

Môj život s myopatiou (9.časť)

Môj život s myopatiou (9.časť)

 

Pooperačné bolesti (pokračovanie)

   Autor ďalej upozorňuje na najčastejšie chyby, ktoré sa môžu vyskytnúť pri strippingu a popisuje techniky, ktorými sa dá znížiť poškodenie n.saphenus na minimum: sú to invaginačnýstripping navrhnutý v roku 1963 Van der Strichtom a perforačný invaginačnýstripping navrhnutý v roku 1993 Oeschom.

Ďalej poukazuje na výskyt recidív varixov (znovu vytváranie kŕčových žíl po operácii) práve výskytom chýb pri operácii:

…Tieto chyby patria medzi najčastejšie príčiny včasných recidív varixov, ktoré sú v podstate zvyčajne technickými nedostatkami prvotnej operácie pre esenciálne varixy DK. Pokračovať v čítaní

Email this to someonePrint this pageShare on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+

Ako ďalej ? (3.časť)

Ako ďalej ?         (3.časť)

 

Jako další potenciálně traumatogenní situací je pak sdělování informací. Přístup, kdy se pacientovi nebo jeho rodině necitlivě sděluje „holá pravda“, někdy na chodbě nemocnice nebo mezi dveřmi vyšetřovny, je hrubě necitlivý a může zúčastněné traumatizovat. Často k tomu dochází také proto, že se lékař prostě chce vyhnout silně emočně nabité situaci. Podle Héberta může mít špatně zvládnuté informování pro pacienta devastující následky, a to i v případech, kdy jsou podány informace pravdivé. Zejména tehdy, pokud informování „probíhá příliš ve spěchu, ve špatném načasování a nevhodném prostoru, bez ohledu na pacientův stav a jeho skutečné potřeby a obavy.“ Pokračovať v čítaní

Email this to someonePrint this pageShare on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+

Ako ďalej ? (2.časť)

Ako ďalej ?         (2.časť)

 

Nezpracovaná psychická krize může být zdrojem budoucího rozvoje posttraumatické stresové poruchy. Psychotrauma však může být způsobeno také samotným způsobem léčby pacienta. Iatrogenní traumatizace pacienta během jeho léčby je velkým etickým problémem, který však dosud zůstává jaksi v pozadí etických úvah, i když podle Honzáka (1997) Mezinárodní společnost pro prevenci iatrogenních komplikací dnes prosazuje širší pojetí pojmu poškozování pacientů. Do něho zahrnuje například důsledky komplikací v celém zdravotnickém systému na pacienta, ale také špatnou komunikaci s pacientem. Tento problém je však nesnadné uchopit z několika důvodů. Jednou z hlavních příčin je samotná definice psychotraumatu. Psychotrauma má velmi mnoho projevů a často překračuje diagnostický rámec posttraumatické stresové poruchy. Podle Y.Lucké a L.Kobrleho k traumatu dochází v případě existence takového vnějšího stimulu, který evokuje extrémní horor a šok, zahrnuje bezprostřední prožití ohrožení života nebo tělesné a/nebo psychické integrity, přináší pocity bezmoci, nemožnosti uniknout, nesrozumitelnosti. Reakce organismu je důležitější než stimul, který ji způsobuje, tedy podobně jako u psychické krize záleží na naší interpretaci, pokud vnímáme stimul oproti ostatním jako traumatogenní. Faktory, které dále ovlivňují trauma, jsou délka, intenzita a frekvence traumatické události (některá traumata tudíž nevznikají po doslova hororových zážitcích, ale po opakujících se zážitcích s o něco slabší intenzitou), dále jednotlivec, tj. jeho osobnost a životní kontext, traumatické zkušenosti z minulosti, naučené dovednosti zvládání traumatogenních situací, dostupné vnitřní a vnější zdroje a sebedůvěra. Pokračovať v čítaní

Email this to someonePrint this pageShare on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+