Môj život s myopatiou (10.časť)

 

Pooperačné bolesti (pokračovanie)

Celú problematiku podrobne opisuje MUDr. Veverková:

   Záměrem chirurgické léčby městků dolních končetin je odstranění všech inkompetentních žil. Komplikace při operaci varixů dolních končetin jsou velmi zřídkavé. Velmi nepříjemnou, i když ne závažnou komplikací je pro pacienta poranění nervus saphenus při kompletním strippingu vena saphena magna. (pozn: Za závažnú komplikáciu sa považuje taká, ktorá by ohrozila život pacienta, alebo v budúcnosti znamenala obmedzenie funkčnosti končatiny alebo zapríčinila by závažnejšie komplikácie, akými sú tromboflebitída, flebotrombóza a pľúcna embólia. Pooperačné bolesti sú síce veľmi nepríjemné, ale nespôsobujú zníženie funkčnosti DK, aj keď dalo by sa diskutovať o tom, či každodenné neurologické bolesti znižujú funkčnosť orgánu, a akým spôsobom. Viac o tom v inej časti. ). O vhodnosti či nevhodnosti strippingu v.saphena magna a parva se stále diskutuje. V každém případě představuje velmi účinnou a celosvětově široce používanou metodu léčby.

   Odstranění celé vena saphena magna se provádí pomocí modifikovaného Babcockova instrumentaria, což je dlouhý vodič, který je na jednom konci opatřen olivkou pro zavádění a na opačném konci kalíškem, do kterého je uvolňovaná žíla zachycena. Zavedení stoperu vyžaduje zkušenost a cit. Olivka se zavádí do lumen žíly a celá sonda, resp. lanko, pak většinou volně projde celou délkou žíly. Při zavádění nesmí být překonán silný odpor, aby nedošlo k perforaci žil. Varikózně změněná žíla klade ovšem mírný odpor, zejména pokud se olivka opře o stěnu varixu. Celý proces zavádění je kontrolován palpací v podkoží. Jakmile palpačně zjistíme, že olivka je hmatná v oblasti fossa ovalis, podvážeme proximální konec žíly a po jejím přerušení u kotníku se tahem celá VSM odstraní. Stále je diskutována otázka, zda má být stripping prováděn retrográdně, nebo ortográdně. Další kontroverzní oblastí je délka stripované žíly.

   Kromě toho dále pokračuje diskuse o tom, zda má být prováděn klasický nebo invaginační stripping. Každá z výše popsaných metod má výhody i nevýhody, žádná z nich není dokonalá a nepřináší výrazné snížení počtu recidiv varikózního komplexu a četnosti výskytu poranění nervus saphenus.

   Průběh léčby neodpovídá pokaždé kýženým předpokladům a z nejrůznějších důvodů dochází ke komplikacím. Ovšem i výkon provedený „lege artis“ zcela nevyloučí všechny možné komplikace, mnohdy dané shodou nepříznivých okolností, které by bylo možné jednotlivě pominout.

   Komplikace při chirurgické léčbě varixů dolních končetin můžeme rozdělit na peroperační, časné a pozdní. Časné komplikace jsou všechny, které vzniknou do 4 týdnů po operaci. Patří mezi ně např. tromboflebitida, flebotrombóza a plícní embolie. K pozdním komplikacím se řadí pojem pravé recidivy, jež má příčinu v nesprávné diagnostice nebo špatné taktice výkonu. Časné a pozdní komplikace nejsou předmětem této práce, proto se podrobně zabýváme jen peroperačními komplikacemi. Obecně platí, že čím složitější klinický obraz žilního onemocnění je operován, tím více stoupá možnost vzniku komplikací.

   Zásadou chirurgicko-anatomického myšlení je skutečnost, že žíly a tepny probíhají souběžně, a proto se na tyto struktury musí brát ohled. Při preparaci může dojít k poranění nejen žilního, ale i tepenného či lymfatického systému.⁷⁾

 ⁷⁾ Július Mazuch a kolektív – Chirurgické aspekty chronickej venóznej insuficiencie dolných končatín, Osveta 2006

 

VSM – vena saphena magna

VSP – vena saphena parva

varixy – vakovito rozšírené žily, kŕčové žily

chronická venózna insuficiencia – chronická žilová nedostatočnosť, slabosť, zlyhanie

perisafenózna disekcia – vypreparovanie tkanív okolo safény

kolaterála – pobočná cieva, cieva spojujúca vedľajšie vetvy

fosse route– priechod lekárskeho nástroja mimo priestor, do ktorého je zavádzaný

hematóm – krvný výron

ingvinálna časť – oblasť slabín

distálna časť – vzdialenejšia časť (od určitého miesta)

proximálna časť – bližšia časť (k určitému miestu)

mediálna časť – smerujúce k stredu, vnútorná časť

tibia – holenná kosť (píšťala)

tibiálna časť – časť na strane holennej kosti

parestézia – porucha citlivosti prejavujúca sa pocitom odlišným od kvality podnetu (napr. dotyk pociťovaný ako pálenie)

dyzestézia – porucha citlivosti

hypestézia – znížená citlivosť

anestézia – miestne znecitlivenie

lézia – poranenie,  poškodenie, porucha

in situ – v prirodzenej polohe, na pôvodnom mieste

ligatúra – spôsob uzavretia dutého orgánu (napr. cievy pri krvácaní) pomocou hodvábneho alebo iného vlákna, podviazanie cievy

crossestomia – podviazanie žilových prítokov ústiacich do VSM

refluxný bod – bod, v ktorom nastáva spätný tok krvi v žile

exstirpácia varikóznych konvolútov – chirurgické odstránenie varixov

incidencia – výskyt dvoch súčasných ochorení, na sebe nezávislých

retrográdny – spätný, opačný; v tomto prípade od rozkroku po členok

ortográdny – v tomto prípade smer zdola nahor (od členka k rozkroku)

lumen – priesvit cievy

tromboflebitida – zápal žíl, sprevádzaný tvorbou trombov upchávajúcich priesvit žily

flebotrombóza – žilná trombóza

peroperačný – počas operácie

neuróm – zhluk (nádor) nervový buniek

Kľúčové slová: operácia varixov, chronická venózna insuficiencia, stripping, saphena magna, nervus saphenus, neuróm